Útočná diéra - Římští šermíři
Klouny k prorážení trupů nepřátelských plavidel dělají z těchto lodí smrtící zbraně.Meč se nestará o bohatství, jen o krev.
Kloun ve výši vodní hladiny se začal na lodě montovat až kolem roku 850 př. n. l. Válečná plavidla to značně změnilo a námořní taktika se tomu přizpůsobila. Lodě už nebyly plovoucí plošiny, na nichž se odehrávaly pěchotní bitvy, loď se stala zbraní sama o sobě. Poté, co se pár lodí potopilo, se změnily i galéry. Když byla nepřátelská loď taranována vysokou rychlostí, kloun jí prorazil trup a potopila se, a tak bylo zapotřebí štíhlejších, rychlejších a obratnějších lodí. Vyšší rychlost samozřejmě vyžadovala víc vesel, jenže brzy začaly být rychlé lodi s jednou řadou vesel hloupě a neprakticky dlouhé. Jako řešení se nabízelo umístit druhou řadu veslařů nad první, ale mírně bokem, aby měli veslaři na lavicích místo. Tak vznikly birémy, latinsky "dvojveslice", neboli diéry, jak se jim říkalo v Řecku, které nebyly delší než běžné lodě, ale měly dvojnásobek veslařů. Byly rychlé, dobře se s nimi manévrovalo a mohly vézt i posádku. Některé národy vyzbrojily svou posádku také zápalnými nádobami; byly to hliněné hrnce plněné olejem a smolou, které námořníci házeli na nepřátelské lodě s reálnou nadějí, že se jim je podaří zapálit.
(Římští šermíři)
V dřívějších dobách, když se Řím skládal z několika oddělených sídel na kopcích, římská armáda jako taková neexistovala. Místo toho byly oddíly vojáků vysílány různými latinskými klany. V těchto dobách se římské válčení odehrávalo spíše v menším měřítku a šlo např. o nájezdy a kradení dobytka jiným klanům a sousedním horským kmenům, jako byly Sabinové a Aequové. Avšak po zásadních změnách během 6. stol. př. n. l. začala římská armáda upřednostňovat vybavení hoplítů v řeckém stylu. Sám Romulus prý vybudoval deset centurií, každou o sto mužích z jednoho ze zakládajících klanů Říma. Když se okolo roku 500 př. n. l. stala z římské monarchie republika, rozdělila se armáda na dvě královské legie, každou o 3000 hoplítech a se stejným množstvím podpůrných jednotek s oštěpy a jízdy. Podle Livia provedl Marcus Furius Camillus ve 4. stol. př. n. l. další důležité válečné reformy, např. zavedl plat pro jednotky branců a standard velikosti legií.
Unit Name Útočná diéra - Římští šermíři |
Main Unit Key inv_rom_assault_raider_swordsmen |
Land Unit Key inv_rom_roman_swordsmen |
Naval Unit Key greek_two |
Soldiers 60 |
Category Lehká loď |
Class kontaktní loď |
Vlastní bitva Cena 270 |
Náklady verbování 270 |
Náklady údržby 54 |
501 |
└ Ship greek_two |
Rychlost lodě 6 |
Útok na blízko 20 |
34 |
├ Melee Weapon rome_generic_sword |
├ Zranění zblízka, základní 30 |
├ Zranění zblízka, v přepočtu 4 |
├ Armour Piercing No |
├ Bonus vs. velcí 0 |
├ Bonus vs. sloni 0 |
└ Bonus vs. pěchota 0 |
Bonus za výpad 10 |
35 |
├ Base Defence 20 |
├ Shield hoplite_cav |
└ Obrana štítu 15 |
60 |
├ Brnění chest |
├ Armour Defence 25 |
└ Pevnost štítu 35 |
50 |
├ Man Entity rome_infantry_light |
├ Man Health 40 |
└ Bonus Hit Points 10 |
Základní morálka 35 |
Schopnosti
Útočná diéra- Opřete se do vesel (10x)
Na 10 záběrů vesly zvyšuje rychlost.
Rychlost lodi
Vlastnosti
- Schovat se (les)
Tato jednotka se dokáže ukrývat v lese, dokud nepřítel nepřijde příliš blízko.
Silné & slabé stránky
Útočná diéra- Velmi slabý trup
- Velmi lehce vyzbrojená posádka
- Vysoká rychlost
- Slabé taranování
- Schopná posádka při vylodění na cizí palubu
- Dobrý útok
- Průměrná obrana
- Působí průměrné poškození, ale mají nízkou průraznost zbroje
- Normální morálka
Posádka Budovy | |
---|---|
x 1 |
Přístav
(inv_rom_port_1) Level 0
Civilní doky
(inv_rom_port_civil_3) Level 2
Vojenský přístav
(inv_rom_port_military_2) Level 1 |
x 2 |
Civilní přístav
(inv_rom_port_civil_2) Level 1 |
Dostupnost frakce | |
---|---|
Vzestup republiky |