Fukuharští Tairové

Tairové jsou hrdý rod a ke své hrdosti mají pádný důvod. Těší se vznešenému původu – dokonce tomu nejvznešenějšímu, jelikož jim v žilách koluje císařská krev. Jsou potomky císaře Kamma, což vždy ochotně připomenou.

Rodina Tairů si nepotrpí na řeči a dává přednost činům. Po celém Japonsku je obdivována za to, že v období Heian zatočila s piráty řádícími na Vnitřním moři Seto. V průběhu „nepokojů v éře Hógen“ v roce 1156 si Tairové vydobyli ohromnou moc a vliv. Přiklonili se totiž na správnou stranu, pomohli porazit Fudžiwary a nakonec se zasadili o to, aby členové rodu Minamotů byli popraveni nebo vypovězeni ze dvora. Taira no Kijomori se stal předsedou vlády a z tohoto postavení pak protlačil mnohé své příbuzné do různých pozic u dvora a svou dceru do císařovy postele. Jeho pletichy zdánlivě dosáhly naplnění ve chvíli, kdy jeho vnuk dosedl na trůn coby císař Antoku. Tento čin však rozhněval Antokova nevlastního staršího bratra, právoplatného korunního prince Močihita. Močihito se spřáhl s přeživšími Minamoty a vytáhl proti Tairům do boje. Intrikánství Tairy no Kijomoriho tak přerostlo v občanskou válku – byl to koneckonců on, kdo nerespektoval platná pravidla nástupnictví. Alespoň to tak říkají Minamotové.

Ať už jsou příčiny války jakékoliv, Tairové teď nemají nijak špatné vyhlídky na vítězství. Ovládají císařský trůn, jsou v zásadě právoplatnými vládci a jejich nepřátelé jsou označováni za vzbouřence. Tairové jsou rod s nezanedbatelnou válečnickou tradicí a dobrými zkušenostmi s mořeplavbou. Díky tomu jsou silní nejen na zemi, ale i na moři. Z jejich přístavů vyplouvají kvalitní lodě s ostřílenými posádkami a jejich pozemním vojskům se dostává důkladného výcviku – až se občas zdá, že se každý branec Tairů rovnou stává zkušeným vojákem. Navíc ke všemu mají Tairové pověst nelítostných pánů a dostávají bonus k represi ve všech svých provinciích, což jim usnadňuje udržet si poddané pod kontrolou.