Kamakurští Minamotové

Rod Minamotů je boční větev japonské císařské rodiny, počítající se od vnuka císaře Seiwy. Minamotové jsou tím pádem velmi vzdálenými příbuznými klanu Tairů a mezi oběma rodinami často vypukají vzájemné sváry.

Rodinných neshod si Minamotové notně užili v průběhu nepokojů, které vypukly během éry Hógen (1156) a Heidži (1160). Během těchto drobných válek byli Minamotové rodem Tairů málem vyhlazeni. Po roce 1160 byli všichni příslušníci rodu Minamotů, jimž se podařilo přežít, vypovězeni z císařského dvora a zdálo se, že s postavením Tairů nedokáže nic otřást. Jenomže potom si Tairové dovolili přespříliš – smetli ze stolu právoplatný nárok prince Močihita na uvolněný císařský trůn a místo něj na něj dosadili příslušníka svého rodu (ze strany princovy matky). Princ Močihito se obrátil na Minamoty s prosbou o pomoc a v roce 1180 vypukla válka. Minamotové se konečně mohli pomstít za všechny rodinné příslušníky, jež Tairové nechali popravit.

Z Minamotů, kteří přežili dřívější čistky ještě jako děti, jsou dnes dospělí muži. V nadcházejícím konfliktu nebudou bezmocní, jelikož velí zdatným válečníkům vycvičeným v tradičních formách boje. Lučištníkům Minamotů se v boji nikdo nevyrovná – střílejí s takovou přesností a rychlostí, že ostatní střelci před nimi jen blednou závistí. I zbylé jednotky však prošly dobrým výcvikem a začínají s notnými zkušenostmi. Rod Minamotů má dlouhou válečnickou tradici, díky čemuž vojáci důvěřují svým velitelům a na bojišti mají příkladnou morálku. Možná že Minamotové postrádají politickou a státnickou zručnost svých soků, ale zato jsou tvrdí jako zaťatá pěst v cumi-tekko!