Korintská triéra - Námořníci
Beranidlo z bronzu a jednotka námořní pěchoty si s nepřítelem snadno poradí.V ruce štít a kopí mají, zem či moře, tihle muži jsou vycvičeni pro obojí.
Ze všech starověkých lodí jsou neslavnější a nejsnáz rozpoznatelné právě triéry neboli trirémy. Skoro v každém hollywoodském rádobyhistorickém filmu z této doby někde vystupuje triéra. Bylo to zcela a výhradně válečné plavidlo. Pojmenována byla podle toho, že měla na každé straně tři řady vesel rozmístěné nad sebou ve sloupcích, aby měli všichni veslaři dost místa k práci. Horní řadu vesel držely na místě vidlice nebo havlenky umístěné na výložnících trčících ven z lodi. Horní vesla tak mohla být do vody ponořena pod ostřejším úhlem, aby se snáz dostala do vody, aniž by si překážela s vesly dolních řad. Triéra byla jakýmsi chrtem mezi plavidly; pokud měla dobře sehranou posádku, dokázala plout opravdu rychle a ačkoli se obecně předpokládá opak, zdaleka ne všichni veslaři byli otroci. Na řeckých lodích běžně veslovali občané, a dostávalo se jim za to úcty, nikoli ran karabáčem. Triéry byly také vhodné pouze do pěkného počasí a pro bouřlivější vody, jako Atlantický oceán, se nehodily. Spodní řada vesel totiž byla jen asi metr a půl nad hladinou. To však v žádném případě neznamenalo, že by triéra nebyla vynikající zbraní v boji proti jiným lodím: taranováním při vysoké rychlosti dokázala prorazit díru téměř do jakékoli lodě. Byla také dost velká na to, aby se dala využít i jiným způsobem – mohla převážet lučištníky nebo vybrané kousky lehké artilerie.
(Námořníci)
Námořní boj byla ve starověku prostě jen další varianta pěchotní bitvy. Nejstarší zdokumentované námořní bitvy byly vedeny ve staré Číně, a to pomocí zahákování a zachycení nepřátelského plavidla a vylodění na cizí palubu, takže o vítězi rozhodoval boj zblízka. Za druhé punské války Řím slavně překonal mistrovství Kartága na vlnách a postavil takzvaný „corvus“ neboli „havrana“ - můstek, který umožňoval jeho vojákům vylodit se na cizí palubu a bojovat tam. Rozdíl mezi bojem na pevnině a na moři byl tedy ve starověku velmi malý a v zásadě to byla především otázka „námořnického kroku“, schopnosti udržovat rovnováhu a srazit přitom nepřítele. Hoplíti proto nebyli na řeckých lodích pouze přepravováni jako cestující, aby mohly řecké armády pružněji podnikat tažení dál od domova.
Unit Name Korintská triéra - Námořníci |
Main Unit Key Pel_Marines_Korinthos_Three |
Land Unit Key Pel_Marines |
Naval Unit Key pel_korinthos_three |
Soldiers 80 |
Category Střední loď |
Class kontaktní loď |
Vlastní bitva Cena 730 |
Náklady verbování 500 |
Náklady údržby 100 |
693 |
└ Ship korinthos_three |
Rychlost lodě 6 |
Útok na blízko 42 |
26 |
├ Melee Weapon rome_hoplite_spear |
├ Zranění zblízka, základní 20 |
├ Zranění zblízka, v přepočtu 6 |
├ Armour Piercing No |
├ Bonus vs. velcí 15 |
├ Bonus vs. sloni 15 |
└ Bonus vs. pěchota 0 |
Bonus za výpad 25 |
61 |
├ Base Defence 46 |
├ Shield hoplite |
└ Obrana štítu 15 |
55 |
├ Brnění cloth |
├ Armour Defence 10 |
└ Pevnost štítu 45 |
65 |
├ Man Entity rome_infantry_hoplite |
├ Man Health 45 |
└ Bonus Hit Points 20 |
Základní morálka 55 |
Schopnosti
No Ability
Vlastnosti
- Útok ve formaci
Při boji zblízka se jednotka bude snažit držet svou formaci. - Schovat se (les)
Tato jednotka se dokáže ukrývat v lese, dokud nepřítel nepřijde příliš blízko.
Silné & slabé stránky
Korintská triéra- Velmi slabý trup
- Lehce vyzbrojená posádka
- Vysoká rychlost
- Slabé taranování
- Slabá posádka při vylodění na cizí palubu
- Průměrná střelba
- Průměrná obranná jednotka
- Působí nevelké poškození a průraznost zbroje mají průměrnou
- Slabý útok
- Nízká morálka
Dostupnost frakce | |
---|---|
Hněv Sparty |