Útočná diéra - Žoldnéřská etruská pěchota se sekerami

Kloun ve výši vodní hladiny se začal na lodě montovat až kolem roku 850 př. n. l. Válečná plavidla to značně změnilo a námořní taktika se tomu přizpůsobila. Lodě už nebyly plovoucí plošiny, na nichž se odehrávaly pěchotní bitvy, loď se stala zbraní sama o sobě. Poté, co se pár lodí potopilo, se změnily i galéry. Když byla nepřátelská loď taranována vysokou rychlostí, kloun jí prorazil trup a potopila se, a tak bylo zapotřebí štíhlejších, rychlejších a obratnějších lodí. Vyšší rychlost samozřejmě vyžadovala víc vesel, jenže brzy začaly být rychlé lodi s jednou řadou vesel hloupě a neprakticky dlouhé. Jako řešení se nabízelo umístit druhou řadu veslařů nad první, ale mírně bokem, aby měli veslaři na lavicích místo. Tak vznikly birémy, latinsky "dvojveslice", neboli diéry, jak se jim říkalo v Řecku, které nebyly delší než běžné lodě, ale měly dvojnásobek veslařů. Byly rychlé, dobře se s nimi manévrovalo a mohly vézt i posádku. Některé národy vyzbrojily svou posádku také zápalnými nádobami; byly to hliněné hrnce plněné olejem a smolou, které námořníci házeli na nepřátelské lodě s reálnou nadějí, že se jim je podaří zapálit.

(Žoldnéřská etruská pěchota se sekerami)
Etruská vojska, stejně jako většina armád starověkého Středozemí, byla verbována z civilistů, kteří byli v období míru farmáři. Vojáci si svou výbavu platili sami a bojovali za městský stát, ke kterému patřili. Etruští válečníci byli značně ovlivněni řeckým stylem válčení. Bohatší bojovníci šli do bitvy s bronzovými kyrysy a holenicemi, helmicemi korintského typu a kruhovými štíty. Používala se také zbroj z tvrzené kůže, která byla daleko ohebnější, ale neposkytovala stejnou ochranu. Etruské armády zřejmě nejdříve v boji používaly falangy, ale s příchodem Galů a dalších barbarů z Alp do Itálie začali etruští vojáci využívat volnější způsoby boje. Na etruských pohřebištích patří mezi běžné nálezy bronzové přilby ve tvaru zvonu a občas i s chrániči tváří, stejně jako krátké zbraně na blízko, včetně mečů a seker. Za pád Etrurie nakonec nemohla kvalita jejích válečníků, nýbrž neochota různých etruských měst se spojit a vzájemně se podporovat v boji proti sílící hrozbě z Říma.

Unit Name Útočná diéra - Žoldnéřská etruská pěchota se sekerami

Main Unit Key inv_greek_two_mercenary_etruscan_axe_infantry

Land Unit Key inv_mercenary_etruscan_axe_infantry

Naval Unit Key greek_two

Soldiers 60

Category Lehká loď

Class kontaktní loď

Vlastní bitva Cena 280

Náklady verbování 280

Náklady údržby 210

Výdrž lodě 501

└ Ship greek_two

Rychlost lodě 6

Útok na blízko 30

Poškození zbraní 26

├ Melee Weapon rome_celtic_axe

├ Zranění zblízka, základní 16

├ Zranění zblízka, v přepočtu 10

├ Armour Piercing Yes

├ Bonus vs. velcí 0

├ Bonus vs. sloni 0

└ Bonus vs. pěchota 0

Bonus za výpad 5

Obrana na blízko 30

├ Base Defence 20

├ Shield pikemen

└ Obrana štítu 10

Brnění 65

├ Brnění spolas

├ Armour Defence 35

└ Pevnost štítu 30

Zdraví 50

├ Man Entity rome_infantry_medium

├ Man Health 40

└ Bonus Hit Points 10

Základní morálka 40

Schopnosti

• Opřete se do vesel (10x)
  Na 10 záběrů vesly zvyšuje rychlost.
  Rychlost lodi

Vlastnosti

• Schovat se (les)
  Tato jednotka se dokáže ukrývat v lese, dokud nepřítel nepřijde příliš blízko.

Silné & slabé stránky

• Velmi slabý trup
• Velmi lehce vyzbrojená posádka
• Vysoká rychlost
• Slabé taranování
• Schopná posádka při vylodění na cizí palubu

• Průměrný útok
• Slabá obrana
• Působí nevelké poškození, ale má dobrou průraznost zbroje
• Nízká morálka

Vzestup republiky Žoldnéři Pool